Tereza Adriana Vojtěchová
5.1.2016
Chcete změnit jen málo a při tom ovlivnit úplně všechno? Uvědomte si, s jakými záměry děláte různé činnosti…
Určitě jste již slyšeli o síle záměru… ale jak to vlastně funguje a jak správně měnit záměr? Situace se má tak, že lidé většinu věcí dělají podvědomě - na automat. Pokud si však uvědomíme, proč danou věc děláme, uvědomíme si nejen samotnou činnost, ale také emoce, které v nás daná činnost vzbuzuje.
To, že záměr se kterým danou činnost děláte není vhodný poznáte tak, že vznikají emoce které nejsou příjemné. Velice často se totiž pohybujeme v situacích, kdy jen následujeme záměr někoho jiného a pak nás činnost nenaplňuje - ani nemůže, protože se neřídíme tím, co bysme chtěli ale tím, co chce někdo jiný. Takový záměr může fungovat pouze v případě, že nám vyhovuje záměr dané osoby a srdcem - celou bytostí ho přijmeme.
Z toho vyplývá, že přijmout záměr pouze hlavou nestačí… proč? Protože prožívání emocí je privilegiem duše, nikoliv EGA, které patří k rozumu. Záměr je tedy třeba programovat do duše - přes emoce - nikoliv do hlavy - přes rozum.
Například studujete universitu, ale něco není jak má. Škola Vás nebaví, zahlcuje, unavuje… výsledkem jsou emoce jako smutek, vztek, pocity nespravedlnosti, lítosti, sebelítosti… a zde se dostáváme k jádru pudla. Zamyslete se, proč tu školu studujete. Pokud člověk cítí nepříjemnné emoce je z důvodu, že hraje roli oběti. Jak jste se do této role dostali? Sledovali jste záměr někoho jiného. V takovémto případě rodičů, kamarádů, médií.... nebo svého EGA (rozumu).
V takovémto případě máte dva možnosti
1) Uvědomíte si, proč danou činnost děláte a pokud usoudíte, že již nemá smysl jaký plnila, ukončíte ji. V takovém případě se dostanete z role oběti a uleví se Vám. Pozor na roli viníka, o které jsem psala dříve.
2)Změníte záměr. Změnit záměr znamená, že se musíte dostat z role oběti do role tvůrce. V takovém případe je tedy nutné najít jiný záměr, který Vás bude tak motivovat, že Vás škola nejednou začne bavit. S tím přijdou jiné emoce, více energie… prostě výhra.
Záměr je třeba měnit na úrovni emocí - ne na úrovni rozumu. Pokud si tedy řeknu, že jsem do té školy už narvala tolik peněz, že ji dostuduji, v hlavě se mi budou honit myšlenky typu: "Byla jsi pako a špatně si vybrala, tak to dostuduj". Tím ze sebe dělám oběť svého EGA - špatného rozhodnutí - a zůstávám v roli, která mě ubíjí. Každé rozumové řešení nezmění roli kterou hraju, takže ani moje emoce.To není řešení.
Druhou variantou je uvědomit si, co získám studiem, respektive dostudováním špatně zvoleného oboru… řešení je tedy začít hledat práci která by mě naplňovala a ke které by se mi daná škola hodila. Další možností je uvědomit si, které předměty mě baví a proč, uvědomit si, jaké kamarády na škole mám…
V takovém případě se můj záměr může diametrálně změnit: "Ta škola mi přinese práci, která mě bude naplňovat, tím, že ji dodělám budu moct dělat to, co mě baví a neskončím u pásu, což by mě nenaplňovalo". Pak se dostáváme z role oběti do role tvůrce - takže smutek, vztek, lítost atd nahradí emoce jako radost, spokojenost, pocity štěstí…
To stejné lze aplikovat na jakoukoliv denní situaci. Pokud ve vás něco vyvolává negativní emoce, pravděpodobně jste v roli oběti (nebo viníka). Vlastně cokoliv co "musím" mě vystavuje roli oběti… jsem obětí vůle někoho jiného. Pak z "musím uvařit" můžu udělat "udělám palačinky, abych potěšila sebe i rodinu, protože je máme všichni rádi". V tu chvíli se z role oběti dostávám do role tvůrce… Stále však platí, že pokud se tyto změny odehrají pouze v hlavě, změna záměru nepovede ke změně emocí, protože změnu záměru jsme si pouze snažili vysvětlit rozumem, ne prožít.
Vždy je řešení z dané činnosti vystoupit. Život je škola a nic není prohra. Duše prohrát nemůže, může se jen učit, nebo stát na místě. V takovém případě se stáváte tvůrcem, ale k tomu patří například také také 100% zodpovědnost za vlastní činy a následky.To platí vždycky, ale zde to musíte doopravdy přijmout.
Každá technika má samozřejmě své omezení - zde je to kreativita a schopnost naladit se sám na sebe, abychom pochopili, jak se z role oběti doopravdy dostat. Chce to trochu cviku, ale pokud se to naučíte, hodně si usnadníte život.
Zdroj:
https://www.facebook.com/tereza.vojtechova/posts/908773902505716
