Říkal Jardíček, že napsal osobně panu Romanu Vaňkovi o recept na opravdovou křenovou omáčku z první republiky. Zavzpomínala jsem - teda ne až tak na první republiku, ale na školní a závodní stravování :-). Křenovku jsem měla mooooc ráda. Asi byla většinou s nějakým hovězím, z dětství pamatuju, že úžasná byla s hovězími oháňkami v Radňovicích, kde jsem trávila dost času v dětství, ale to bych dnes už nedala. Ale tahle Jardíčkova - teda páně Vaňkova, ta je jiná. Možná trošinku - eh - slabší? Pokud jde o křen... Daleko jemnější? Což bude s největší pravděpodobností tou šlehačkou :).
No jasně, když bez masa, tak s něčím "náhražkovým". Tentokrát Jardíček použil tofu. Ale třeba druhý den jsem si to ohřála s vejcetem :) a místo knedlí jsem si dala pár brambor :), taky skvělý :).
Takže jak to bylo v té první republice :). Přesně na gramy a tak :). Tedy: 40 g hl. mouky se minutku pražilo na 60 g másla, zalilo se litrem vývaru a 20 minut vařilo. Pak sůl dle chuti. 70 g cukru, 2 deci šlehačky, lžíce octa nebo dle chuti, minutku povařit, teda, teď PRŮSER, nepřečtu to po sobě - lžíce čehosi dle chuti - to zjistím. Lžíce nastrouhanýho křenu - a jsme u dalšího problému, pro mé chuťové vzpomínky to je hodně málo, další den do ohřívaného jsem si křen přidala :). Vmíchat 30 g studeného másla a už nevařit :).
Žádné komentáře:
Okomentovat