Tereza Adriana Vojtěchová
20. října 2015
Přijetí rodičů, sebe sama a rodinná karma
Přijetí rodičů je nezbytné k úplnému přijetí sebe sama. Možná to zní trochu zvláštně a spoustě z vás se teď jistě zježily vlasy hrůzou, ale je to tak. Duše si vybírá rodiče podle toho, aby co nejlépe splnili požadavky na prožitky, které chce duše v této inkarnaci mít. Rodiče jsou tedy vždy vašimi velkými pomocníky.
Představte si situaci, že vaše duše má záměr prožít svobodu. Jeden by řekl, že se narodí do svobodné rodiny, ale opak je pravdou. Náš svět je duální a to nám umožňuje zažívat kontrasty - proč toho tedy nevyužít? Duše, která si chce prožít svobodu se naopak narodí do nesvobodné rodiny, aby svobodu mohla postupně objevovat a prožívat na různých úrovních.
Každá dušička je vědomější, než jsou její rodiče. Z toho také vyplývají mezi-generační rozdíly, které se objevují. Jde o to, že dítě má své rodiče učit. Dokonalost - ve smyslu dokonalého rodiče - je tedy nesmyslná, protože rodič je pro dítě dokonalý přesně takový jaký je. Proto si ho dítě vybralo. To, že dokonalý není třeba ze společenského hlediska nebo dle mínění sousedů dušičku nezajímá a zajímat by to tedy svým způsobem nemuselo ani rodiče. Jediné co dušička opravdu potřebuje jsou emoce a láska. Veškeré jednání rodičů založené na bázi strachu je součástí tzv. rodinné karmy - právě tu si dušička s výběrem rodičů ponese taky.
Rodinná karma je soubor vzorců založených na strachu, které rodina předává svým potomkům. Proto rodinnou karmu nejde obejít, ignorovat, jen tak smazat nebo něco podobného, protože je třeba změnit se na fyzické úrovni tak, aby se daný vzorec dál nepřenášel. To je úplné zlomení části rodinné karmy. Karma jako taková tedy není nic špatného a rodinná karma je jediná karma, která existuje. Ta ostatní "karma" je jen špatně pochopený zákon přitažlivosti tzn. dostávám co vyzařuji, o kterém jsem psala dříve.
Řekněme, že se nějaká duše narodí do rodiny, kde funguje násilí - třeba otec bije matku. Jako rodinná karma se neprojeví násilí samo o sobě ale důvod, proč k němu dochází. Většinou jde o projev nízkého sebevědomí a sebe-hodnoty. Otec si ho zvyšuje bitím matky, ona má moc malé sebevědomí a sebe-hodnotu na to, aby odešla, nějak smysluplně zasáhla… Dítě tedy v budoucnu nemusí zaujmout postoj jednoho z rodičů, ale jako rodinnou karmu si mimo jiné ponese nízké sebevědomí a sebe-hodnotu. S takovým dětstvím však souvisí spoustu negativních emocí, prožitků, strachů a podobně, které bude dítě vyzařovat a proto bude přitahovat lidi, kteří ho stále budou dostávat do emocí, které si odmítalo prožít v dětství - například ho někdo okrade aby si opět mohlo prožít onu tak dobře známou bezmoc, kterou nechtělo vnímat…
Dokud budete kohokoliv obviňovat - a je jedno za co - budete se stále stavět do role oběti. A oběť trpí. Cítí se bezmocná, svět jí připadá nespravedlivý, krutý, cítí nejistotu, bolest, smutek… a to všechno vesele přitahuje… takže takový bude tak dlouho, dokud roli oběti neopustíme.
Jak tedy přijmout rodiče? Vzpomeňte si na své dětství a uvědomte si, co vám nejvíce vadilo… byl to nedostatek svobody, lásky, emocí…? Zjistěte to a jistě ucítíte, jakým směrem máte jít. Pokud si uvědomíte co vám vaši rodiče předali, dokážete pochopit smysl vašeho života. Pak pro vás bude snadnější přijmout je.
Dále si všímejte toho, co vám na nich vadí - vzhledem k tomu, že vám rodiče předali rodinnou karmu, budou vám ukazovat nespočet zrcadel. Proč je nenávidět za to, že vám tak krásně odhalují vaše nitro? Vaše duše si je vybrala, takže si chtěla prožít i to nepříjemné… nezapomeňte na to.
Dokud nepřijmete rodiče, nepřijmete ani sami sebe… proč ne? Protože v sobě máte ty stejné vzorce chování, které u nich tak nenávidíte. Oni vám totiž tolik vadí právě proto, že vám ukazují zrcadlo… Vy se vlastně nemáte rádi za to že se chováte jako rodiče a rodiče vám to jen připomínají. Pokud se jich zřeknete, pořád na sobě tuto část budete nenávidět, jen vám ji třeba nikdo nebude připomínat… To však není řešení.
Jak se zbavit vzorců jsem psala dříve v článku o životní energii.
https://www.facebook.com/tereza.vojtechova/posts/877785852271188
20. října 2015
Přijetí rodičů, sebe sama a rodinná karma
Přijetí rodičů je nezbytné k úplnému přijetí sebe sama. Možná to zní trochu zvláštně a spoustě z vás se teď jistě zježily vlasy hrůzou, ale je to tak. Duše si vybírá rodiče podle toho, aby co nejlépe splnili požadavky na prožitky, které chce duše v této inkarnaci mít. Rodiče jsou tedy vždy vašimi velkými pomocníky.
Představte si situaci, že vaše duše má záměr prožít svobodu. Jeden by řekl, že se narodí do svobodné rodiny, ale opak je pravdou. Náš svět je duální a to nám umožňuje zažívat kontrasty - proč toho tedy nevyužít? Duše, která si chce prožít svobodu se naopak narodí do nesvobodné rodiny, aby svobodu mohla postupně objevovat a prožívat na různých úrovních.
Každá dušička je vědomější, než jsou její rodiče. Z toho také vyplývají mezi-generační rozdíly, které se objevují. Jde o to, že dítě má své rodiče učit. Dokonalost - ve smyslu dokonalého rodiče - je tedy nesmyslná, protože rodič je pro dítě dokonalý přesně takový jaký je. Proto si ho dítě vybralo. To, že dokonalý není třeba ze společenského hlediska nebo dle mínění sousedů dušičku nezajímá a zajímat by to tedy svým způsobem nemuselo ani rodiče. Jediné co dušička opravdu potřebuje jsou emoce a láska. Veškeré jednání rodičů založené na bázi strachu je součástí tzv. rodinné karmy - právě tu si dušička s výběrem rodičů ponese taky.
Rodinná karma je soubor vzorců založených na strachu, které rodina předává svým potomkům. Proto rodinnou karmu nejde obejít, ignorovat, jen tak smazat nebo něco podobného, protože je třeba změnit se na fyzické úrovni tak, aby se daný vzorec dál nepřenášel. To je úplné zlomení části rodinné karmy. Karma jako taková tedy není nic špatného a rodinná karma je jediná karma, která existuje. Ta ostatní "karma" je jen špatně pochopený zákon přitažlivosti tzn. dostávám co vyzařuji, o kterém jsem psala dříve.
Řekněme, že se nějaká duše narodí do rodiny, kde funguje násilí - třeba otec bije matku. Jako rodinná karma se neprojeví násilí samo o sobě ale důvod, proč k němu dochází. Většinou jde o projev nízkého sebevědomí a sebe-hodnoty. Otec si ho zvyšuje bitím matky, ona má moc malé sebevědomí a sebe-hodnotu na to, aby odešla, nějak smysluplně zasáhla… Dítě tedy v budoucnu nemusí zaujmout postoj jednoho z rodičů, ale jako rodinnou karmu si mimo jiné ponese nízké sebevědomí a sebe-hodnotu. S takovým dětstvím však souvisí spoustu negativních emocí, prožitků, strachů a podobně, které bude dítě vyzařovat a proto bude přitahovat lidi, kteří ho stále budou dostávat do emocí, které si odmítalo prožít v dětství - například ho někdo okrade aby si opět mohlo prožít onu tak dobře známou bezmoc, kterou nechtělo vnímat…
Dokud budete kohokoliv obviňovat - a je jedno za co - budete se stále stavět do role oběti. A oběť trpí. Cítí se bezmocná, svět jí připadá nespravedlivý, krutý, cítí nejistotu, bolest, smutek… a to všechno vesele přitahuje… takže takový bude tak dlouho, dokud roli oběti neopustíme.
Jak tedy přijmout rodiče? Vzpomeňte si na své dětství a uvědomte si, co vám nejvíce vadilo… byl to nedostatek svobody, lásky, emocí…? Zjistěte to a jistě ucítíte, jakým směrem máte jít. Pokud si uvědomíte co vám vaši rodiče předali, dokážete pochopit smysl vašeho života. Pak pro vás bude snadnější přijmout je.
Dále si všímejte toho, co vám na nich vadí - vzhledem k tomu, že vám rodiče předali rodinnou karmu, budou vám ukazovat nespočet zrcadel. Proč je nenávidět za to, že vám tak krásně odhalují vaše nitro? Vaše duše si je vybrala, takže si chtěla prožít i to nepříjemné… nezapomeňte na to.
Dokud nepřijmete rodiče, nepřijmete ani sami sebe… proč ne? Protože v sobě máte ty stejné vzorce chování, které u nich tak nenávidíte. Oni vám totiž tolik vadí právě proto, že vám ukazují zrcadlo… Vy se vlastně nemáte rádi za to že se chováte jako rodiče a rodiče vám to jen připomínají. Pokud se jich zřeknete, pořád na sobě tuto část budete nenávidět, jen vám ji třeba nikdo nebude připomínat… To však není řešení.
Jak se zbavit vzorců jsem psala dříve v článku o životní energii.
https://www.facebook.com/tereza.vojtechova/posts/877785852271188
Žádné komentáře:
Okomentovat