Náš Zelený... R. I. P.

Dlouho sem nedávám žádné příspěvky kolem našeho ptactva... Toto byl náš Zelený. Když ovdověl, šla jsem hned do zveráku pro parťačku... ale vlastně už jsem nechtěla mimina (protože je nedokážu dát z domu pryč cizím lidem) - a zrovna měli mlaďounkého Modrého, který vypadal jako původní manželka... a s podivem se kluci hned hodně skamarádili... Zelený byl moc milej, nebál se, žádnej plašan... měla jsem ho moc ráda. Měli jsme ho už hodně dlouho... a v poslední době bylo vidět, že je to buď stařeček - nebo že je nemocný. Trvale byl napejřený, usínal, odpočíval s hlavičkou zabořenou pod křídlo... ale jinak byl v pohodě, jedl, pil, vyzpěvoval... bylo neuvěřitelně dojemný, jak o něj Modrý v poslední době pečoval, oňuňával ho, vyprávě mu... určitě už věděl...
No... a ráno jsem Zeleného našla už na zemi, usnul ve spánku... klidný... v lásce... Nechala jsem si ho tu celý den, zapálila mu svíčičku... Už poletuje někde v andulčím nebíčku...