Pohanka v kuchyni i v léčení

Jen malé připomenutí. Že je pohanka hodně prospěšná, o tom asi ví každý. Je to přirozeně bezlepková surovina, zdroj vlákniny, pro vegetariány a vegany dobrý zdroj vitamínů skupiny B, zdroj železa, hořčíku a dalších látek, je toho na netu plno, netřeba vše kopírovat. Za mne nejpodstatnější její přínost je komplexnější vliv na srdce a cévy a to i pro obsah bioflavonoidu rutinu, dobrého nejen pro cévy, ale i při diabetu, pomáhá na snížení cholesterolu, při artritidě a vůbec, je toho hodně. Léčí celá rostlina, jako bylinka i jako jídlo (její plody - nažky). Párkrát jsem tu zmínila, že v naší rodině ji skoro nikdo kromě mne nejí, ale já ji mám moc ráda. Při přípravě jí stačí málo - podusit a nechat dojít pod peřinou, nebo namočenou pak už jen ohřát, možností přípravy je plno. Jen bych znovu upozornila na to, že lépe je koupit si pohanku živou, mechanicky loupanou (ne tu hnědou, loupanou termicky) - pozná se podle barvy.

Pokud jde o pohanku jako bylinku, ze které se dělá čaj - vysvětlil nám pan Váňa na jedné přednášce (jeden z nejznámějších bylinkářů), že to, co se jako čaj prodává, je z natě pohanky sklízené v době zralosti pro zrno (nevím až tak úplně, jak to bývalo nebo jak to je dnes) a že v té době už tam její síla v nati není. Ale že není problém si pohanku vysadit a sklízet si ji během roku opakovaně jako rostlinku. Pozorovala jsem to u Krakonošova, když se v místě krmení venkovních cvrlikáčků pohankové zrníčko dostalo do hlíny a krásně si rostlinka rostla. A totéž i na dvorečku doma pod krmítkem.

Pohanku si i klíčím, moc mi chutná.