Úplněk 30.11.2020 v 10:29 v Blížencích + zatmění Měsíce

Blíženci - ramena, paže, ruce, dýchací orgány, průdušky, plíce, nervové spoje pro sensoriku a motoriku, krevní kapiláry (výměnný systém). Tyto orgány jsou dnes citlivé, proto se snažte o ně pečovat a nezatěžovat je. Lékařský zákrok: Za Úplňku se žádný lékařský zákrok nedoporučuje! Zahrada: + Sbírat kořeny bylin (mají teď největší sílu) - Nesušit nadzemní části bylin (nechat na později) - Nestříhat živý plot (nadzemní části jsou teď citlivé) - Neřezat stromy a keře - Nezaštipovat zeleninu a květiny Zdroj: https://lunarni-kalendar.najdise.cz/

Foto v roce 2018 u Krakonošova

Pečené zelí

Tuhle jsem zaslechla recept od kolegyňky a zaujalo mne to natolik, že jsem se zmínila doma - a Jardíček hned ten večer vyzkoušel... Nechala jsem si ten recept od kolegyňky dovysvětlit - a dnes jsem ho zcela spontánně použila i sama :). Oceníte jeho snadnost a skvostnou chuť :).

Zelí - ukrojit normální osminkové měsíce z hlávky, dát do pekáčku, pohňahňat oliváčem s bylinkama, Zdena tam dává dobromysl ze své zahrádky, tak jsem to taky tak :), teda ale z mé zahrádky, ne z její :-), zakrýt alobalem nebo vrškem pekáčku - no a na 150 stupňů u horkovzdušné trouby a 45 minut. Mezitím můžete třeba vyvenčit smečku nebo cokoliv. Vrátíte se a máte hotovo :). Říkala Zdena, že chlapovi k tomu dá pár brambor a někdy třeba tatarku, no a protože obé jsem doma měla, byla z toho normální večeře :). Jako fakt moc dobrý. Koření lze určitě měnit dle chuti, Zdena to dělala už i s květákem... doporučuju :-). Jo a ještě říkala, že nejvíc jí to chutná ze zelí, který má jakousi špičku, tak to ještě netuším, co je :). Špičku na společenské akci znám důvěrně, ale zelí se špičkou ještě musím objevit :). PS: Ty trošku připáleninky jsou tam proto, že jsem trubka, která si nic nepamatuje (omlouvá mne, že v numerce nemám šestku :-) ), normálně jsem zapomněla, že to mám přikrejt a dala jsem to do trouby tak, bez. Až když jsem koukala, jak to začíná "tmavnout", došlo mi to a honem jsem se to jala alobalem zakrýt :-). Příště budu vědět :))).

11.11.2020, předposlední den HOPI ohňů...

Jen připomínám, že je 11.11., tedy den pro HOPI OHNĚ :). Kdokoliv se může přípojit :).

Info zde: Hopiové jsou velmi vážený kmen v severovýchodní Arizoně pod posvátnou Černou stolovou horou. Základem jejich postoje k životu je hluboká úcta a respekt ke všem jeho formám, soužití ve vzájemném respektu a míru a život v souladu s učením stvořitele, jehož nazývají Masau'u. Každý měsíc, v den se stejným číslem (1.1., 2.2., 3.3. atd.), se provádí rituál mírového ohně na mnoha místech světa, od 7.7.2007 i v České zemi. K nám ho přivezla šamanka *Alice Hamm*. Je to obřad určený pro zachování míru, vzájemného soucitu, lásky, úcty a porozumění, rituál věnovaný naší Planetě, Matce Zemi, jejímu uzdravení. Posvátný opeň Hopiů je symbolem propojení všech modliteb za mír a harmonii, je symbolem spojení všech, kterým záleží na osudu Země, na vzájemném soucitu, úctě a porozumění. Jde o společné setkání lidí v kruhu kolem ohně, mužů, žen i dětí. Účast není ničím omezená, důležitý je záměr, důvěra a láska vložená do společného rituálu. Ohniště je uprostřed dvou kamenných kruhů, představuje zmenšený *medicínský kruh*. Dřevo použité na oheň ve tvaru pagody symbolizuje propojení Matky Země s člověkem. Větší obvodová polínka symbolizují muže a jemnější klacíky a chrastí uvnitř symbolizují ženy a děti. Oheň zapaluje vždy žena z východní strany... případně ženy ze čtyř světových stran... březovou kůrou. Když je oheň zapálen, žena, která je na východě, vezme mluvící hůlku a provede svou modlitbu - tichou, hlasitou, se slovy či bez, může to být i píseň... Když je hotova, předá hůlku dál tomu, kdo je po její levici, ve směru postupujícího slunce... Dokud oheň hoří, prinášíme mu v kruhu modlitby a přání pro uzdravení sebe, druhých i celé planety. Nakonec necháme úplně dohořet uhlíky, darujeme ohni vonné byliny společně s našimi slovy díků a ocenění za všechno, co v životě dostáváme. Dary pro Matku Zemi v podobě bylinek - šalvěje, tabáku, pryskyřice... Oheň se udržuje do svého vyhoření, nové dřevo se nepřikládá. Zůstáváme venku, dokud žhne poslední uhlík. Posvátný popel z ohniště má léčivou sílu, smícháme ho s popelem z předešlých ohňů a každý si může trochu odnést domů. A tak jsou zváni všichni Lidé, kteří chtějí aktivně přispět, aby se připojili. Zapálením ohně, modlitbou, přáním, písní nebo bylinkou vloženou do posvátného léčivého popele k nastolení věčného míru.

Jak ulevit své mysli, týden na nule, Tereza Kramerová

Terezku Kramerovou mám opravdu upřímně ráda... a tohle videjko je prostě boží :). Není třeba si o všem něco myslet... Babiččino AHA, takže takhle to je :). Prosté přijetí reality :). Stav nula. Vyberu si, na co mi stojí zato reagovat, na co chci reagovat :). Pojďme zkusit týden na nule, týden jen koukat :). https://www.youtube.com/watch?v=XcplfRzOVxI

Pickles, rychlokvašená zelenina

 Všichni potřebujeme být zdraví a můžeme pro to udělat hodně sami. Například si můžeme udělat vitamínovou, minerálovou a enzymovou bombu. Rychlokvašenou zeleninu. Pickles.
Ne všichni máme možnost naložit zelák plný kvasícího zelí a tím i plný kvasících výparů :). U nás v činžáku by to určitě byl problém :). Ale naložit si rychlokvašně zeleninku v kuchyni můžeme všichni. 

Tak tedy jednoduše - nakrouhat (nakrájet) zelí,  chceme-li vícedruhově, pak přidáme, co máme - např. u mne momentálně cibule a mrkev, prosolíme, prokmínujeme, udusáme (naběračkou, pěstí), zatížíme (petka s vodou, spirála na kvašení...), no a necháme 3-4-5 dnů v kuchyni. Pak dáme do ledničky a denně si dáme cca 2 lžíce (2 vidličky) pro naši imunitu :). Mám vždycky pocit, že mi to čistí hlavu :). Dobrou chuť, já už mám naloženo :).

Tousty zcela klasické, leč vytuněné medovou hořčicí

Tousty děláme poměrně často, sem tam i nějak jinak, ale tyhle by bývaly byly zcela klasické, hořčice, cibule, sýr. JENŽE - s medovou hořčicí jsou o lévl vejš :). Už jsem to na Střípkách zmiňovala, musí to být medová z Pardubic. Nedávno jsem koupila jakousi u Vietamce - a šla do koše. Takže to musí být tahle: Medová hořčice Alba Plus

Smažená kedlubna s brkaší

Normální trojobal, pomalinku smažit (5 - 6 minut po každé straně). Brkaše Jardíčkem vždy vytuněná máslem a smetanou :). A na paprikový salátek klasický sladkokyselý nálev sůl, cukr, ocet, odležet :).

Aloisinka

Tak vážně nevím, který název platí, který už ne.. prostě ALOISINKA :).  Mám ji moc ráda, voní mi velmi útulně :). Hodně :). Moc :). Čerstvá i sušená :). A děkuju Pétě z Bedýnek, že mne průběžně zásobuje :).

Něco říká wiki: Aloisie citronová (Aloysia citriodora) je subtropická keřovitá trvalka vyznačující se výraznou vůni po citronu. Pochází ze středu Jižní Ameriky, z Bolívie, Paraguaye a severu Argentiny, odkud se rozšířila do přilehlé Brazílie, Peru, Uruguaye a Chile. Později začala být pěstována ve Venezuele, v severoamerickém Mexiku a na středoamerické Kubě a Portoriku.
Starší jméno rostliny je Lippia citriodora. Je zvláštní aromatickou citronovou vůní listů. Pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu, v létě na zahradě na slunečném místě, na zimu ji umístíme na světlé místo v bytě. Teplota může poklesnout až na 5° C, při omezené zálivce.
Listy lze přidat do čaje, kde svou vůní a chutí nahradí citron. Čaj s přídavkem aloisie pomáhá usnout, je uklidňující a podporuje trávení. 

A něco říká např. Zahradnictví Krulichovi :):
Kdo si nepřivoní, neuvěří...
Kdo si nepřivoní k aloisii trojlisté, nebo také citronové verbeně (Aloysia triphylla), tak neuvěří tvrzení některých gurmánů, že tato rostlina má citronovější vůní, než sám citron. Aloisie je zařazena do čeledi sporýšovitých (Verbenaceae). Vytváří 1 - 2 m vysoké keře, podlouhlé, kopinaté listy rostou v přeslenech po třech. V létě vykvétá drobnými bílými květy. Její domovinou je Chile, Argentina, Uruguayi a Peru. Do Evropy byla dovezena v 17. století a později se začala pěstovat v oblasti Středomoří.
Aromatické listy používáme k přípravě čajů, nápojů, salátů, ovocných pohárů, dresinků, omáček, zeleninových i masových pokrmů. Silice se používá k výrobě likérů, parfémů, toaletních vod a deodorantů. Lidoví léčitelé doporučují potírat listy aloisie rány způsobené hmyzem, ve formě čaje na léčbu astmatu, nachlazení, migrény, žaludečních problémů, bolestí zubů a při depresích.
Aloisii pěstujeme jako tzv. přenosnou rostlinu v květináči. Od jara do podzimu ji umístíme na slunné místo v zahradě, lodžii apod. Na zimu rostlinu přemístíme do světlých bezmrazých prostor, kde při teplotách vyšších než 15° C pokračují v růstu. Jsou však schopny přezimovat také pouze při 5 - 10° C, kdy opadají listy a při velmi omezené zálivce aloisie absolvuje vegetační klid. Přesazujeme-li rostlinu, používáme propustnou hlinitopísčitou zeminu, na dně květináče vytvoříme drenážní vrstvu. Během růstu je prospěšné pravidelné přihnojování.
Aloisie roste poměrně rychle a dobře snáší zpětný řez, kterým podpoříme lepší rozvětvení a kompaktnost. Můžeme ji pěstovat v keřovém i stromkovém tvaru. Voňavá citronová verbena jistě stojí za pozornost a větší rozšíření mezi milovníky bylinek.
Copyright ©Jakub Krulich

http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/prodej/Aloysia-triphylla---aloisie-trojlista

Karamelový moučníček

Žloutkový krém (popravdě tentokrát Jardíček použil instantní), karamel - ten tedy Jardíček vytvořil - troška vody, cukr, pomalinku vařit, až se začne barvit, pak přidat tučnou smetanu, provařit, holt nedá se uspěchat. Piškotky namáčený do espressa (nesladkého) a vrstvit. Nechat odležet v lednici a navrch nějak ozdobit. Boží :).

 

Kedlubnová polévka

Takovýhle vychechtaný kedluby máme z Bedýnek :). Docela to rozpoutalo diskusi v naší rodině, jestli TEN kedluben - nebo TA kedlubna. Jardíček to rozsekl, v polévce byl kedluben, v hlavním jídle pak kedlubna. Logiku v tom těžko hledat. Mi to připomíná marné hledání logiky ve venčení po deváté do 500 metrů:).

Tak tedy cibule na kousky, česnek, zpěnit. Kedluben na kousky, taky zpěnit, trochu kmínu, lžičku papriky, lžíci mouky, zasmahnout, zalít vodou (nebo vývarem, zeleninovým), pomalinku 20 minutek vařit, kedlubu to fakt trvá, aby změknul, osolit, přidat trošku smetany a něco zeleného. A je to. Moc dobrý. Jo.

Úplněk v Býku 31.10.2020 - sobota v 15:49

 Vyfotit tento "můj" býčí Úplněk se mi nepodařilo, ale těsně před jsem si Měsíce užila při cestě z práce...

Tentokrát to bylo o krku, hlasivkách, hrtanu, jícnu, o štítné žláze. Tedy o páté čakře, o komunikaci. O komunikaci s ostatními, ale i se sebou :).

Příští Úplněk je 30.11., tentokrát v Blížencích a pohlídat si budeme moct ruce, paže, ramena, plíce a průdušky :).