Umotala jsem Barunce věneček na hrobeček...Byla takovej můj pomocníček :).Nikdy nevíte, co bude dál, když se něco odehraje... Barunka (tenkrát Pipina, Pipča, Pepča, chronická útěkářka - hledala svoje děti, které jí její "majitelé" cikáni odebírali, protože rodila pořád... nepřála bych vám vidět její rodidla...), tak tedy Barunka se odehrála v roce 2010... psali tenkrát, že jí je 9 let... ale podle veta snad ani nebylo, říkal něco o 5-7 letech...
Tyhle dvě fotky u mne tenkrát cinkly a bylo rozhodnuto :).
Když se k nám pak dostal Bertíček, správněji Albert Alan Bert von Jelinek, jakž jsme ho po vysvobození z několikaletého pobytu v kleci u bláznivé ženy odvedli, zamiloval se na první pohled... a celý jejich společný život ji upřímně miloval :).
Oba byli moji věrní parťáci třeba i u ohně :), když už všichni dvounozí odešli spát...
Někdy byla úplně běloskvoucí, inu Anděl, jindy zas trošku do meruňkova, takovej chameleonek trošku :).
Patří jí veliké poděkování... veliká léčitelka to byla...
RIP, berunko...
* asi... možná... nevíme... 2001... 2003... 2005... kdesi na statku na Moravě
+ 21.2.2019 v Pardubicích
Děkuju...
.