Posbíráno po netu
Halloween (nebo Hallowe'en, ale nikoliv Helouvín, Helloween nebo Haloween) je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, den před křesťanským svátkem Všech svatých, název vznikl zkrácením anglického "All Hallows' Evening", "Předvečer Všech svatých".
Původně starý Keltský zvyk známý jako Samhain. Keltové, kteří před 2000 lety žili na území dnešního Irska, Velké Británie a severní Francie, slavili 1. listopadu nový rok. Znamenal konec léta, sklizeň a počátek chladné, temné zimy, která byla často spojována se smrtí. A právě v noci před novým rokem slavili Samhain: jeho oslavy začínají západem Slunce 31. října a trvají do východu Slunce 1. listopadu. Je to nejmagičtější noc v celém roce - noc, kdy je nejtenčí předěl mezi světem živých a královstvím mrtvých... Keltové věřili, že duchové mrtvých se vracejí na Zemi.
Proto se během této noci dávala do oken, na zápraží před krytý vchod do domu nebo podél silnice svítící lucerna vydlabaná z tykve nebo tuřínu. Ta měla pomoci zemřelým předkům najít cestu zpět do duchovního světa, vítat je a zároveň chránila obyvatele domu proti zlým duchům, kteří způsobovali škody na úrodě a jiné potíže. Lidé v tuto noc cítili největší blízkost svých zesnulých příbuzných a přátel.
Keltové také věřili, že přítomnost jiného světa duchů usnadní kněžím předpovědi o budoucí úrodě. Pro lidi, kteří byli zcela závislí na nestálosti přírody, byly tyto předpovědi a proroctví důležitým zdrojem naděje a útěchy během dlouhé zimy. Druidové stavěli obrovské vatry, kde shromáždění lidé pálili plodiny a zvířata jako oběti keltským bohům.
Během 9. století se v keltských zemích rozšířil vliv křesťanství, které postupně nahrazovalo starší keltské obřady. Církev se pokoušela nahradit Samhain jiným církevním svátkem. V roce 1000 našeho letopočtu ustanovila den na počest mrtvých - Dušičky, které se slaví 2. listopadu.
Tradiční znaky Halloweenu:
Vydlabané a vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, známé jako jack-o'-lantern nebo jack o'lantern. Svíčky se do nich vkládaly, aby usnadnili koledníkům orientaci v potemnělých ulicích. Co nejstrašidelnější obličej na dýni má odhánět zlé duchy. Zajímavé je, že Skotové a Irové původně vyřezávali tuříny (představte si řepu). S dýní přišli imigranti z Ameriky, neboť se lépe vydlabává a výsledek je strašidelnější.
Čarodějnice dle pověr doprovázejí na cestách zlé duchy. Lidé se jich báli a věřili, že na Halloween mají čarodějnice největší moc.
Černé kočky. Kočka byla za posvátnou bytost považována již Egypťany, kteří ji uctívali jako bohyni úrody. Ve středověku byly černé kočky vnímány jako mazlíčci čarodějnic, a tak jako symbol Halloweenu přetrvaly dodnes.
Dále různí duchové, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd.
Typickými barvami jsou černá a oranžová.
Trick-or-treating v překladu znamená "Dejte mi koledu, nebo vám něco provedu" a je to nejznámější tradice Halloweenu. Děti v kostýmech obchází sousedy, zpívají koledy a získávají za ně drobné sladkosti. Pokud je majitel domu suchar a neotevře jim dveře, provedou mu drobnou lumpárnu. Koledovat se chodí vždy po setmění. Masky a kostýmy sloužily původně slavícím Keltům k matení zlých duchů, lidé v té době věřili, že strašidelnými převleky duchy zmatou a oni je nechají být.
V České republice nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům symbolicky dávají dýně se s víčkou, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na koledu, a do Halloweenu se tím pádem nezapojují. Halloween byl dříve svátkem plným tajemství a magie, nyní je to převážně komerční záležitostí.
Související články
