Píšou všude, že to je kytička našich babiček, já teda nevím, jak starej je vždycky autor, protože mnozí máme babičky v úplně jiných dimenzích :))))).
Honzíka miluju. Posbírala jsem k němu nějaké informace, aby se případný pěstitel nezalekl na podzim a nevyhodil to jako letničku :). Prostě honzík na zimu zatahuje, zbudou po něm takové legrační šupinaté hlízečky, takové "houbičky", z kterých na jaře samy od sebe vyraší nové rostlinky :).
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů
Pochází ze Střední Ameriky, patří do čeledi podpětovitých – je tedy příbuzný s africkou fialkou, streptocarpem, episcií. Existuje zhruba 25 druhů a několik set kultivarů. Jedná se o teplomilnou rostlinu – ideální je teplota vyšší než 20 °C a umístění na světlém místě bez slunečního úpalu. Dokud rostliny nekvetou, snesou sluníčka trochu více. Především je potřeba rostliny ochránit před sluncem, pokud mají mokré listy, to znamená po zálivce. Kapky vody v kombinaci se sluníčkem vytvářejí na listech popálené skvrny. Rostliny se pěstují od února do října, což je velká výhoda. Na zimu se zatáhnou a uchovávají ve formě šupinatých hlízek – rhizomů. Během zimy jsou tedy bez starosti. V únoru se rhizomy nasadí do květináče, naplněného substrátem pouze do poloviny a umístí se na místo s teplotou min. 20 °C. Substrát používáme lehký, propustý. Jak rostlinky rostou, zasypávají se průběžně substrátem. Když mají 3 páry listů nad úrovní plného květináče, je možné je zaštípnout. Nyní je potřeba umístit je na stanoviště s dostatkem světla, aby byly kompaktní.
Při dosažení výšky 10–20 cm (zhruba v polovině června) začnou kvést. Tím vzniká potřeba pravidelné přiměřené zálivky a hnojení. V září přestávají rostliny kvést. Omezíme zálivku, a až nadzemní části rostlin uschnou, květináčky vysypeme, ze substrátu vybereme rhizomy a umístíme je do místnosti s teplotou přibližně 10 °C, kde zůstanou do příštího jara. Je potřeba udržet rostliny v růstu co nejdéle, aby se rhizomy dostatečně vyvinuly.
Během léta je umisťujeme ven a díky tomu se projevili jejich největší škůdci – a těmi jsou čmeláci. V okamžiku, kdy objeví kvetoucí Honzíky, jsou jejich nejoblíbenějším cílem. A protože trubka květu je i na čmeláka moc dlouhá, vykouše do ní otvor, aby se dostal k nektaru. Takto poškozený květ během krátkého času uvadne, takže během několika dní mohou zůstat z krásně kvetoucích rostlin jen trosky. Z běžných škůdců se občas mohou objevit molice.
Já je tedy na zimu nevyndávám z květináčku, nechávám tak v bytě, na jaře se objeví lístečky a pak začnu opatrně zalévat. Krom sluníčka na mokré listy nesnáší prý průvan.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
S Ellou Šamánkovou (nejen) o smrti a odcházení
S Ellou Šamánkovou (nejen) o smrti a odcházení Zdroj: YouTube, kanál Nechsenest CZ

-
Patizon osolit, trochu nechat vypotit jako cuketu, obalit v těstíčku. Těstíčko: vejce, hraška, mouka, trochu mléka, sůl. A potom ještě obali...
-
Byla vynikající. No, dyk ji dělal Jardíček, tak jak jinak :-). Cibule, kousek mrkve osmahnout, medvídek a trochu špenátu, kmín, bazalka, pod...
-
No a protože letos už leckde kvete... a protože mi se starým blogem zmizelo hodně užitečných informací, popovídám o něm teď znovu. A ne jen ...
Žádné komentáře:
Okomentovat