Jedná se o další čtvrtící den, tzv den Návy (odvozeno od "náv", což značí mrtvý), tomuto svátku odpovídá
keltský Samhain, křesťanské Dušičky, období, kdy vzpomínáme na své předky. Anglické země slaví v tuto dobu Halloween (z angl. All Hallows Eve). Slované tento den vnímali také jako dobu, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch, a naopak živí mohou navštívit podsvětí. Strážcem tohoto světa je Veles. Naše světy živých a zemřelých se v těchto dnech propojují, neboť hranice mezi nimi je otevřená. Bylo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavit za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě (podobnost s americkými dýněmi a Halloweenem), která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Den Návy je nejvýznamnějším původním slovanským svátkem předků, nicméně je povinností živých zvát své zemřelé předky nejen v tento den, nýbrž na každý svátek.
Den Návy je svátek, kde se setkáváme se smrtí a s tím, co je mezi smrtí a znovuzrozením. Podle jednoho z pohanských mýtů touto dobou putuje Bohyně (Příroda) do podsvětí hledat svého usmrceného muže a počne zde také svého syna, vládce dalšího roku. Ten se rodí se Slunečním světlem o zimním Slunovratu. Podle této tradice je tedy mužský princip smrtelný (proto je také smrt pro něj důležité téma) a ženský princip stále se obnovující.
K bohům, ke kterým se v této době lidé obraceli, patřil Veles, jako vládce podsvětí, ale hlavně bůh Rod, jako ochránce rodiny a celého rodu.
Zdroj:
Zdroj:
http://www.slovanskykruh.cz/2015/02/kolovrat-aneb-slovanske-slavnosti-v-prubehu-roku/