Mám takovou radost :))), jak zapršelo, objevila se ve velikém množství, hned jsem si pár rostlinek nakyblíčkovala, tady volně venku ve městě je to všude na očůraných plochách :). Povídáního o ní je na netu plno, takže jen stručnější souhrn:
- Zásobárna vitamínů, minerálních látek a antioxidantů, vitamín C, E, B1, B2 B3, provitamín A, fosfor, vápník, zinek, hořčík, železo, koenzym Q 10, vysoký podíl omega-3-mastných kyselin (vyšší než jakákoli jiná listová zelenina), hořčíku obsahuje nejvíc ze všech různých zelenin. Vynikající salát, do špenátu, do tvarohových a sýrových pomazánek, do polévek, dusit s vejcem jako kapustu. Sklízíme po celé léto, odřezáváme celé výhonky a rostlinka opět za další 3 týdny doroste. Ty, které jsou určené k jídlu ale nenecháme vykvést, jakmile nasadí na květ, hořknou.
- Chuť šruchy je nakyslá, výrazná a může být mírně svíravá. Ostřejší a svíravé tóny způsobené kyselinou jablečnou jsou u šruchy výraznější ráno, v průběhu dne se kyselina jablečná metabolizuje, proto listy sbíráme při plném slunci v poledne nebo odpoledne, listy jsou jemnější a nasládlé. (Mně chutná trochu jako šnitlík, ale bez jakékoliv štiplavosti. Prostě velice příjemně mírně nakysle.)
- Má poměrně hluboký, kůlovitý kořen, proto je schopná tolerovat sucho a získat si vodu z větší hloubky. Sklízí se od května do října. Křehké sukulentní výhony šruchy po utržení bez vody brzy vadnou, proto je sklízíme až těsně před přípravou jídla. Krátkodobě je můžeme skladovat v lednici v navlhčeném ubrousku nebo ve sklenici vody. Zvlášť dobře prospívá v písčitých půdách. Má ráda slunečná stanoviště, ve stínu se jí nedaří. Na rozdíl od šruchy velkokvěté kvete pouze krátce, drobnými žlutými kvítky.
- Matthioli doporučoval tuto zeleninu při poruchách činnosti močového měchýře zapíjet bílým vínem. Z našich bylinářů ji používal Josef Zentrich. Více si jí cenní v zahraničí a nejvíce americký lékař James A. Duke, který ji s úspěchem používá na mnoho nemocí. K léčivým účelům se používá se čerstvě vylisovaná šťáva z natě, úplně nejlepší je zařadit bylinku pravidelně do jídelníčku. Snižuje obsah tuků a cholesterolu v krvi, zlepšuje trávení, zlepšuje záněty žaludku a střev. Povzbuzuje střevní peristaltiku = prevence i lék proti zácpě. Čerstvě vylisovaná šťáva snižuje horečku, zevně čerstvé listy k potírání ran, popálenin nebo spálenin od sluníčka - zklidňují pokožku a urychlují hojení - a na kuří oka. Kuří oka a tvrdá kůže se potíraly ráno a večer čerstvou šťávou, odvar je méně účinný.
- V tradiční čínské medicíně se užívá i sušená nať ve formě odvaru, zlepšuje práci imunitního systému a údajně působí proti předčasnému stárnutí.
- Dle Vládi Vytáska: Léčebně pomáhá při většině srdečních chorob, angině pektoris, srdeční arytmii, při vysokém krevním tlaku, v prevenci proti šedému zákalu, dále působí proti depresi, bolestem hlavy a migréně, roztroušené skleróze, na chronický únavový syndrom, proti kvasinkovým infekcím, kandidóze, na záněty šlach a kloubních váčků, při lupénce, oddaluje stárnutí organismu, účinná při jaterních poruchách, proti pálení žáhy, na zhubnutí při nadváze se používá v kombinaci s ptačincem žabincem. Při překyselení snižuje tvorbu žaludeční kyseliny. Žvýkání čerstvé natě několikrát denně pomáhá při krvácení dásní a počáteční parodontóze.
Nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky a mohou jí používat i malé děti, starší lidé, těhotné a kojící ženy. Existuje množství zahradních / zeleninových kultivarů, kupříkladu taková ta kupovaná má vzpřímený vzrůst... ale tady je řeč o "plazivé" plané bylince :).
Roste opravdu ve velice skromných podmínkách...
Ve spárách silnic a chodníků...
No a tohle, to jsem si donesla pár vyrýpnutých rostlinek z psího trávníku... a nasadila si je do truhlíku :).
